Co se dělá na velikonoční pondělí? České tradice a zvyky

Velikonoční pondělí patří mezi nejoblíbenější sváteční dny v roce. Je to čas radosti, veselí a dodržování starých zvyků, které se v Česku předávají z generace na generaci. Zajímá vás, co se dělá na Velikonoční pondělí? Jaké tradice jsou v Česku nejrozšířenější a jak se vyvíjejí v moderní době? Pojďme se na to podívat podrobně.

Pomlázka – hlavní symbol Velikonočního pondělí

Jedním z nejstarších a nejvýraznějších zvyků Velikonočního pondělí je pomlázka. Ta se plete z mladých vrbových proutků a používá se k symbolickému šlehání dívek a žen. Pomlázka má zajistit zdraví, mládí a plodnost po celý rok.

Jak se plete pomlázka?

Pomlázka se obvykle plete z osmi nebo devíti proutků a na konci se zdobí barevnými stuhami. Každá barva má svůj význam:

• Červená – symbol lásky
• Modrá – naděje
• Žlutá – odmítnutí
• Zelená – přátelství

Pomlázku pletou většinou muži nebo starší chlapci, kteří ji pak na Velikonoční pondělí používají k vyšlehání žen. V některých regionech platí, že pokud dívka dostane vyšleháno pomlázkou, měla by být zdravá a krásná. Na oplátku muži dostávají malovaná vajíčka, někdy i sladkosti nebo skleničku něčeho ostřejšího. Určitě koledníky potěší i nějaká velikonoční specialita – například hlavička.

Malovaná vajíčka – symbol života a plodnosti

Vajíčko je dalším důležitým symbolem Velikonoc. Představuje nový život, zrození a jaro. Na Velikonoční pondělí se tradičně rozdávají ručně malovaná vajíčka (kraslice), která ženy dávají koledníkům jako poděkování za pomlázku.

Způsoby zdobení vajíček

V Česku existuje několik tradičních technik zdobení kraslic:

• Vosková batika – vajíčko se zdobí horkým voskem a poté se ponoří do barvy.
• Rytí do barveného vejce – skořápka se nejprve obarví a poté se do ní vyškrabávají ornamenty.
• Olepování slámou – na vejce se lepí jemně nastříhané kousky slámy, které tvoří krásné vzory.
• Kreslení cibulí nebo zelím – vejce se vaří s cibulovými slupkami nebo listy zelí, což vytvoří přírodní odstíny hnědé a zelené.

Dnes se však stále častěji používají i moderní metody, například samolepky nebo barevné fólie.

Koledování – tradiční obchůzky koledníků

Koledování je neodmyslitelnou součástí Velikonočního pondělí. Ráno vyrážejí chlapci a muži s pomlázkami od domu k domu a odříkávají velikonoční koledy. Jednou z nejznámějších je:

„Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.“

Hledáte nějakou jinou básničku? Najdete je v našem dalším článku.

Koledníci za odměnu dostávají kraslice, sladkosti nebo alkohol, což závisí na jejich věku. Na vesnicích bývá zvykem, že starší chlapci a muži dostanou panáka slivovice nebo jiného alkoholu, což vede k tomu, že někteří „ostřílení“ koledníci jsou už odpoledne velmi veselí.

Polévání vodou – méně známý, ale stále živý zvyk

V některých částech Česka, zejména na Moravě, se kromě pomlázky praktikuje i polévání studenou vodou. Tento zvyk má podobný význam jako šlehání – voda symbolicky očišťuje a přináší zdraví.

Polévání může mít různé podoby – od jemného pokropení až po vylití kbelíku studené vody. Dívky, které dostanou pořádnou dávku vody, by podle tradice měly být po celý rok krásné a svěží.

Polévat vodou můžete také koledníky, kteří k vám přijdou na vyšlehání až po 12. hodině.

Velikonoční jídla – co se dělá na Velikonoční pondělí?

Velikonoce nejsou jen o pomlázce a koledování, ale také o tradičních pokrmech. Na Velikonoční pondělí se podávají různé speciality, které symbolizují konec půstu a začátek jarního období.

Nejčastější velikonoční pokrmy v Česku:

• Velikonoční beránek – pečený z piškotového těsta, často pocukrovaný nebo politý čokoládou.
• Mazanec – sladké kynuté pečivo podobné vánočce, posypané mandlemi.
• Velikonoční nádivka – peče se z uzeného masa, vajec, pečiva a bylinek, jako je kopřiva nebo petržel.
• Jehněčí nebo králičí maso – v některých rodinách je zvykem podávat právě jehněčí, které symbolizuje oběť a nový život.

Podívejte se také na naše recepty k velikonočnímu pondělí.

Co se na Velikonoční pondělí nesmí dělat?

Stejně jako jsou s Velikonocemi spojeny určité zvyky a tradice, existují i věci, které se podle lidových pověr nemají na Velikonoční pondělí dělat:

• Ženy by neměly odmítnout pomlázku. V minulosti se věřilo, že pokud dívka nechtěla být vyšlehána, mohla ji čekat smůla nebo nemoc.
• Nemělo by se prát a věšet prádlo. Tento zákaz vychází z pověry, že by prádlo mohlo přinést neštěstí a „pověsit“ zdraví celé rodiny.
• Nemělo by se hádat ani zlobit. Velikonoční pondělí je svátkem radosti, a proto by se měl tento den prožít v klidu a dobré náladě.
• Nemělo by se pracovat. Velikonoční pondělí je časem odpočinku, a proto by lidé neměli pracovat venku ani vykonávat těžkou fyzickou práci.

Velikonoční pondělí dnes – jak se mění tradice?

Zatímco některé tradiční zvyky, jako pomlázka nebo koledování, se stále udržují, jiné pomalu ustupují do pozadí. Zejména ve městech se dnes Velikonoční pondělí slaví spíše jako rodinný svátek, kdy lidé tráví čas společně, chodí na výlety nebo navštěvují velikonoční trhy.

Některé ženy si také našly způsoby, jak se „pomstít“ – například tím, že muže, kteří je vyšlehali, na druhý den polévají vodou nebo je natírají krémem či pastelkami.

Teď už víte, co se dělá na Velikonoční pondělí. Pro další velikonoční tipy se podívejte do obsahu mého velikonočního speciálu.